Geografická poloha 
Území obce Hlavenec se nachází v jižní části bývalého okresu Mladá Boleslav. Obec leží cca 12 km jihozápadně od Benátek nad Jizerou a cca 5-7 km severně od Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi, sousedí na jihu s městem Brandýs n/L - Stará Boleslav, na západě s obcí Lhota, na severu s obcemi Sudovo Hlavno a Kostelní Hlavno, na severovýchodě s obcí Tuřice a z východu s obcí Skorkov - hranici mezi obcemi zde tvoří rychlostní komunikace Praha - Mladá Boleslav.

Převažující část území pokrývá lesní půda (76%), zemědělská půda zaujímá cca 20%. Vlastní zastavěné území Hlavence leží téměř v centru katastrálního území obce.

Územím prochází jediná silnice III. třídy III/2752 vedoucí od motorestu U čtyř kamenů přes Hlavenec na Kostelní Hlavno, Mečeříž a Chotětov. Silnice byla vybudována v letech 1872-73. Při jižní hranici KÚ obce vede železniční trať č. 072 Lysá nad Labem - Děčín se železniční zastávkou Stará Boleslav. Tato železniční zastávka není obyvateli Hlavence příliš využívána.

  Přírodní podmínky 
Krajina na území obce má rovinný až mírně zvlněný terén s nadmořskými výškami 175 -226 m n.m. Od okrajů katastrálního území po střed stoupá Hlavenecký vrch. Dalším nevýrazným vrchem je Kobylí hlava (s nadmořskou výškou 215 m n.m.) v blízkosti motorestu U Čtyř kamenů. Zastavěná část obce se nalézá v nadmořské výšce v rozmezí cca 118 m n.m. na jižním okraji až po 220 m n.m. na hřebenech vrchů.

  Vodní toky a plochy 
Převážná část území spadá do povodí řeky Labe a je odvodňována melioračními kanály do Labe, malá část území na východním a jihovýchodním okraji území obce patří do povodí toku Jizery.

Na katastrálním území obce se nacházejí drenážní a závlahové systémy, rybníky a umělé nádrže. KÚ odvodňuje bezejmenný potok, který se u Kostelního Hlavna vlévá do Hlaveneckého potoka.

V obci se dále nachází 6 rybníků a vodních nádrží bez většího vodohospodářského významu. Dva navzájem propojené přírodní
rybníky "Čákoráky" napájené pramenem u rybníka jsou ve vlastnictví soukromého majitele. Obecní rybník v lokalitě U hulána je po zásahu vojenské posádky vyschlý. Další dva přírodní rybníky (rybník Bludník) napájené povrchovou vodou z vrchu Kobylí hlavy jsou v lokalitě Malá kalíšťata a Velká kalíšťata a slouží jako zdroj vody pro zvěř a ptactvo z okolních lesů.

Zajímavost: Severně na území obce se nachází rozlehlé ložisko černého uhlí, dosud netěžené, dále se na území nachází 4 ložiska štěrkopísků o celkové ploše 2887,3 ha a ložisko zásoby cihlářské suroviny na ploše 11,44 ha.

  Urbanistické založení a vývoj 
Obec Hlavenec leží na mírném svahu, který v severní části od Hubertusu, kde je i nejvyšší zastavěná část cca 218-220 m n.m., klesá rovnoměrně k jihu, východu a severu. Jižní část obce leží téměř v rovině, od návsi až po nové rodinné domky "Na krásně" v rozmezí 188 - 192 m n. m. Zastavěné území obce má protáhlý tvar od severu k jihu a částečně se přimyká k silnici III/2752. Délka osy sídla ve směru sever - jih je cca 1000 m.

Jádro obce tvoří náves s kaplí obklopená bývalými zemědělskými statky s barokními branami. V severní části území při úzké cestě k zámečku je situována původní oboustranná, poměrně hustá zástavba drobných vesnických domků a statků. Nověji se obec rozvíjela severovýchodním směrem - škola, rodinné domky, hájovna, skupina nových řadových domků. V jižná části území vznikl tzv. Nový Hlavenec - zástavba městského charakteru s cca 40 rodinnými domky s jasnou strukturou pravoúhlých ulic. Areál zemědělského družstva se nachází na západním okraji zastavěného území a je přístupný od křižovatky Hlavenecké cesty se silnicí III/2752. Za areálem ZD se nachází stará skládka toho času v rekultivaci a dále lom na písek.

V centru obce se nachází také většina zařízení občanské vybavenosti - restaurace U jelena, bývalá prodejna smíšeného zboží, kaplička se zvoničkou, hasičská zbrojnice, pomník padlých v I. světové válce. Je zde také autobusová zastávka.

Stavební dominantou obce je budova původně renesančního zámečku, později hotelu Hubertus, dnes prázdná, která je vidět z  velké dálky od severu. Obdobnou dominantou je budova školy, kde dnes sídlí obecní úřad a je i sídlem firem podnikajících v obci a okolí.

  Podnikání 
 – v sousední obci Kostelní Hlavno sídlí zemědělský podnik ZES a.s., který obhospodařuje okolní pozemky, dále v Hlavenci působí dva soukromí zemědělci, ze kterých jeden se zaměřuje na výrobu zeleniny. Spolupráce s těmito subjekty spočívá převážně ve využití zemědělské techniky pro potřeby občanů nebo obce. Dále zde působí trvalková školka a katr na zpracování dřeva. V obci má také sídlo zahradnická firma.
Obcí prochází turistická stezka i cyklotrasa. Hlavenec nabízí atraktivní kulturní památku sousoší Karla VI. Na tuto památku upozorňují návštěvníky také hnědé informační tabule.
Obec je vlastníkem hostince U Jelena, který je pronajímán a nabízí rychlé občerstvení. V budově hostince je velký kulturní sál (kapacita 200 osob), což je velká výhoda při pořádání různých akcí. V roce 2006 obec zrekonstruovala budovu bývalé obecní školy a pronajímá zde svým občanům 9 malometrážních bytů.

  Péče o stavební fond 
– obec má zpracovaný územní plán a řídí se regulativy tohoto plánu.
U nové zástavby se snažíme, aby vykazovala sjednocující prvky venkovské zástavby, ale bohužel se nám to ne vždy daří. Vidíme nutnost vypracování regulačního plánu na nové lokality výstavby, kde by byla dána jasná pravidla, jak budou domy vypadat. To nás čeká v roce 2008, kdy se chystá změna územního plánu.

  Občanská vybavenost 
Obec Hlavenec se podle počtu obyvatel řadí mezi malé obce. Proto není schopna zajišťovat celé spektrum základních služeb přímo na svém území. Má ovšem velmi dobrou polohu a dopravní dostupnost
k blízkým územním centrům s vyšší vybaveností - jak k dvouměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, městu Benátky nad Jizerou i k hlavnímu městu Praha. Kanalizace a vodovod jsou hotové funkční.
Vzhledem k finančním možnostem obce není prozatím budována plynofikace. S plynofikací se nepočítá, neboť hodně lidí topí dřevem, které poskytují okolní lesy, a o drahé plynové topení by zatím nebyl zájem.

Obec vlastní budovu hostince se společenským sálem. Tuto budovu ze 70.let minulého století, která byla původně stavěna jako teletník, se snažíme postupně rekonstruovat, byly opraveny parkety v sále, osvětlení, vybudováno ústřední topení a vyměněna akumulační kamna. V rámci POV 2007 budeme měnit okna v tomto objektu, abychom zlepšili tepelnou pohodu prostředí.
Dalším problémem obce je stav místních komunikací, obec nemá dostatek finančních prostředků na opravy.
Na zahradě budovy bývalé školy (dnes byty) bylo vybudováno dětské hřiště pro děti ve věku 4 – 15 let.
Odpadové hospodářství je v obci vyřešeno. Komunální odpad sváží najatá firma, snažíme se důsledně třídit odpad. V obci jsou tři kontejnerová stání - třídíme plasty, sklo, papír a tetrapacky. Obec je začleněna do systému EKO-KOM a.s. V rámci úklidu obce vždy 1.května obec zajišťuje kontejnery na velkoobjemový odpad, dvakrát do roka provádí smluvní firma svoz nebezpečného odpadu.
Trápí nás neukáznění majitelé pozemků – Motorest Čtyři kameny s.r.o., který je v katastru naší obce a nachází se u rychlostní komunikace R10 Praha-Turnov. Majitel odmítá odpovědnost za nehorázný nepořádek a stav budovy motorestu, který není v současné době vprovozován.

  Péče o veřejná prostranství 
– naším záměrem je zapojit občany co možná nejvíce do práce na udržování svého majetku a veřejných prostranstvích. Každým rokem obec vyhlašuje soutěž o nejkrásnější rozkvetlé okno a o nejkrásnější předzahrádku. Občané s námi tuto hru hrají a vzhled obce se jistě zlepšil. Obec výborně spolupracuje se zahradnickou firmou, která se stará nejen o údržbu zeleně a parkových ploch, ale navrhuje nové výsadby . Takto byla obnovena stromořadí a původní ovocné sady v okolí. Letošní jaro bylo vysázeno kolem 60nových stromků lemujících příjezdové komunikace do obce.
V obci se také nachází památný strom Moruše bílá (Morus alba), které je věnována pravidelná péče.
V letošním roce zahájíme 1.května práce na obnově remízků v extravilánu obce. Bude vysázeno přibližně 200 kusů keřů a stromků.

  Demografický vývoj 
Největšího rozvoje z hlediska počtu obyvatel dosáhla obec v období od začátku 20. století do 2. světové války. Velikost obce se v tomto období pohybovala v intervalu cca 427 - 466 obyvatel. Maxima dosáhl počet obyvatel obce v roce 1910 - 466 obyvatel V poválečném období postihl obec dlouhodobý postupný úbytek až pod hranici 300 trvale bydlících obyvatel. Stav z roku 1980 byl zároveň absolutním minimem ve více než stoletém Sčítání lidu, domů a bytů od roku 1869. Do budoucna se nepředpokládá žádný dramatický vzestup počtu obyvatel.