Podrobná historie dle Dr. Justina V. Práška
  Brandejs nad Labem - Město, panství a okres, díl III., 1913


Hlavenec  /zkráceno/

Hlavenec vznikl, soudíc dle jména, spolu s dvěma druhými Hlavny a byl pokládán vždy za příslušenství velikého lesa Boru nebo lesa Brandejského. Místní podání sice tvrdí, že vznikl Hlavenec ze vsi Krásné, "kde ústí obecní pozemek Krásný do panských lesů proti kopci Hřebeni", ale historická paměť zná v místech těch vždy jedině les a není ani nálezu, který by svědčil o existenci sídliště předhistorického. Vystaven byl Hlavenec právem zákupným ještě za pánů z Michalovic a všichni osedlí, jichž původně bylo deset, byli "povinni ... společně každej rok všechno seno z dvou luk pod Brahem ležících do Brahu svésti. Též všichni společně povinni (byli na mostě Skorkovském, když toho jakážkoliv potřeba byla, kolí bíti. Také též nadepsaní lidé poddaní povinni  (byli), kolikkrátžkoli by toho potřeba byla, k témuž stavu sutinu aneb chvojí voziti." Jakýsi plat šel z Hlavence i kapitule Boleslavské, ale r. 1669 právní povaha jeho byla již neznámá.

Za pánů Krajířů byl již Hlavenec sídlem lesní a lovčí správy panství Brandejského, pro niž byl zřízen dům na výšině nad vinicí, dům ten pak po r. 1547, když stal se Brandejs zbožím královským, vykázán za příbytek forštmistrovi (l, 326). Někteří forštmistrové i dle něho se psali, jako Jáchym Čáček z Červeného Kostelce a na Hlavenci. Ale nejvyšší lovčí Dětřich ze Švendi nebyl spokojen s příbytkem v Hlavenci, načež vykázán mu byt v Lysé a dům Hlavenecký po rok některý prázdný zůstával, tak že již r. 1572 oznamováno, že "od větrův na střeše, voknách a vokenicích nemalá škoka (se) stala". Nařízeno tudíž hejtmanu Brandejskému, aby škodu shlédl. forštmistři následující sídlili opět na Hlavenci až do r. 1582. Tehdy rozhodl císař Rudolf, že si z domu forštmistrovského zřídí lovecký zámeček, a nařídil 6. dubna t.r., aby byl zámeček tento ještě v r. 1582 vystavěn. Stavba jeho popisuje se v urbáři z r. 1651 takto: "Od zámku Brandejského půl míle u forštu leží jágrhauz nebo lusthauz, slove Hlavenec, v kterémž i někteří pěkní pokojové pro J.M.Cou bývali." Stavba byla nákladná a budila údiv součastníků. R. 1584 nařizovala Komora Česká hejtmanu Brandejskému, "aby se na Hlavenci ještě dvě vížky ustavěly, o čemž mistr Voldřich a Uostali, paumistr hradu Pražského, jaké by to vížky býti měly, šířeji zpraví." Podnes zachovány jsou zděné částky čtverých věží, které po dvou, na straně východní i západní, zámeček zdobily. Baně jejich i střecha bývaly plechem pobity. Ale sláva zámečku Hlaveneckého nepřetrvala doby Rudolfa II. Již r. 1638 bylo potřebí plechu na střechy a ze zprávy urbáře vidí se, že byl r. 1651 již zámeček pust. R. 1725 byla ze zámečku zřízena sýpka nákladem 1087 zl. 57 kr. a bylo v ní uchováváno panské obilí, když však z kontribučenské sýpky na Písku zřízen aerární hřebčinec, dal velkostatek kontribučenské pokladně r. 1812 náhradou někdejší zámeček Hlavenecký. R. 1882 sýpka na hájovnu přestavěna.

Lovy a hony v lesích Hlaveneckých trvaly však až do roku 1765, nejslavněji byly provozovány za císaře Karla VI., jemuž 30. června 1723 u Hlavence připjal František Antonín hrabě Špork odznak loveckého řádu sv. Huberta. událost ta zvěčněna krásným pomníkem na místě, posud zachovaným.

V XVI. st. bývaly u Hlavence dvě panské vinice, o nichž čteme v urbáři z r. 1651: "Při vsi Hlavenci pod domem (= zámečkem) jest vinice veliká, na níž bývá vína, skdyž se obrodí, víc nebo míň 80 věder. Ta vinice drží a jest pod šest strichův míry Pražské. A nakládávalo se na zdělání té každého roku do 42 kop gr. míš. A bývala plotem vysokým tejněných ohražena. Při ní býval dům, slove lis, s čeřenem a jinými potřebami, nyní toliko spodky od kamene stojí. Z druhé strany nade vsí bývala vinice druhá plotem ohražená, ale že prý proti západu a půl noci leží , jest opuštěná. Mezi těmi vinicemi pod domem bývalo nějaký díl štěpí rozdílného a tržívalo se za ovoce do 4 kop gr. míš. Vinice byla zrušena r. 1747, domek vinařův prodán r. 1778 ve dvou polovicích.

Hlavenec na západě, jihu a z části i na severu položen byl na pokraji mohutného lesa, jehož jednotlivá mýta a dílce zvány: Mýto císařské se stájí nebo kolnou, v níž se přes zimu seno pro zvěř chovalo, u Černého pařezu, Rukavice, Hyršperk, Loučky, u Bílé svině, v Chobotu, Vlčí jámy, Mýto Opprštorfovo se stájí na seno, Mýto Šibeničné. Nade vsí bývala bažantnice, která zrušena teprve r. 1858.

R. 1791 založena škola jednotřídní, pro niž r. 1802 upravena dřevěná budova. Na místě jejím zřízena r. 1861 nová útulná budova. R. 1891 byla povolena druhá třída. R. 1911 zbudována nová škola.

Přifařen byl Hlavenec vždy k Hlavnu Kostelnímu. R. 1899 zbudována podílníky kontribučenského fondu zděná kaple Nanebevzetí Matky Boží s nízkou věžkou v pozadí.

Na severní straně vsi, při cestě k Mečeříži a proti pomníku na paměť lovu císaře Karla VI. jest myslivna z konce XVIII.st.

U Hlavence počíná meliorační obvodí Hlavenského potoka, kteréžto záslužné dílo společně provedeno súčastněnými obcemi. Počátek učinilo Hlavno Sudovo, svolavši súčastněné kruhy v dubnu r. 1884 do Dřís k poradě. Zemědělská rada vyslala inženýra Boleslava Trojana, aby shlédl kraj, načež ustavilo se zvláštní vodní družstvo, jemu pak vzdělal nárysy i rozpočty inženýr M. Jehlička. Do konce r. 1884 učiněny přípravy. Celkem pojato 1120 j. půdy do regulace, 9760 j. do meliorace.

Náklad činil 223.000 zl. a sice na regulaci 104.000, na melioraci 119.000 zl. Z veřejných fondů poskytnuta subvence 110.000 zl. Kapitál umořuje se v době 50 let a platí se ročně z míry půdy v regulaci 61 kr., v melioraci 1.50 zl.