Původně chodily hlavenecké děti do školy do  Kostelního Hlavna. Za císaře Františka I., asi r. 1793 (6?), byla zřízena škola v Hlavenci, protože až do roku 1873, kdy byla dostavěna okresní silnice, byla cesta do Kostelního Hlavna téměř neschůdná. Všude byl les a polní cesta vedla k obecním pastvinám a pak již jen pěšina přes močálovité pozemky. Přes potok a strouhy byly sice zbudovány tři lávky, ale v době jarních a podzimních povodní býval často celý pás pastvin od Hlavence po Konětopy zaplaven a děti v tento čas vůbec do školy nemohly.

Nejdříve byla škola v pronajaté světnici v č.p. 1. První dřevěná, došky krytá škola, byla dostavěna 14. dubna 1802 mezi č.p. 1 a 3. Patronem byla vrchnost, které panství patřilo. (Do r. 1860 náleželo císaři Františku Josefovi I., po roce 1860 pak bylo prodáno arcivévodovi toskánskému Leopoldovi II., jehož dědicem se v lednu 1870 stal arcivévoda Ludvík Salvator.)

Roku 1861 byla škola rozbořena a na jejím místě byla na náklady obce za 4157 zl. 58 kr. postavena nová z kamene a cihel (k tomu navíc správa velkostatku v Brandýse darovala na školu 21300 cihel, 10400 tašek a 7 sáhů kamene).

Škola byla vysvěcena 10. listopadu 1861. Byla jednotřídní s bytem pro učitele. V této době však počet dětí převyšoval kapacitu školy a děti se v jedné místnosti tísnily. Proto byla v r. 1891 povolena druhá třída, ale ani to nestačilo. Navíc chyběla tělocvična. Tísnivé poměry trvaly až do roku 1910, kdy byla započata stavba nové školy. Ta byla vysvěcena 16. listopadu 1911, měla dvě třídy, 2 byty a tělocvičnu. Škola stála 60 000 Kč.

Učilo se v ní do r. 1960, kdy se nařízením shora měnily okresy a škola byla zrušena. Dnes je sídlem Obecního úřadu v Hlavenci.

Vyučovací řeč byla vždy česká. Zprvu se vedle náboženství vyučovalo pouze počtům, čtení a psaní, později i ostatním předmětům dle nových školních zákonů. Ženským ručním pracím se započalo vyučovat od 1. března 1883. Pomůcek vyučovacích nebylo. Školní knihovna byla založena teprve r. 1877. Mládež, která ukončila školní docházku povinně chodila v neděli odpoledne na opakovací hodiny.

Příjmy starých učitelů: „Zdejší škola byla na ony doby byla pokud se požitků učitele týče jedna  z nejlepších. Učitel dostával již tehdy plat z vrchnostenské pokladny a dříví na topivo sváželo se mu z vrchnostenských lesů, rodiče dítek neplatili školního platu. Později zámožnější občané platili po 3, 2^1/2, 2 kr v stříbře školního platu. Chudí obyvatelé školního platu zproštěni a obec povinna byla vypadající částku za ně zaplatiti.“

kronika obce Hlavenec